Vaše liga 10km (červen 2018)

Datum: 27. 6. 2018, 19:00

Podmínky: 22°C (yr.no), mírný vítr 5-6m/s, polojasno

Průběžné tempo:

Tepovka:

Poté, co jsem se k letošnímu běhání poprvé pořádně dostal až začátkem června kvůli Zugspitz Ultratrail, kam jsem měl v plánu trénovat 3 měsíce a cílit na čas 20-23 hodin podle formy, abych nakonec trénoval víceméně dva týdny plus Prčice a výstup na Toubkal, rozhodl jsem se, že se opět poněkolikáté pokusím vydržet dlouhodobě konzistentně trénovat, minimálně vydržet poprvé 3 měsíce v kuse běhat alespoň 5 běhů týdně, s rozumnou kombinací plánovaného tréninku a spontánního běhání. Hlavním cílem mělo být konečně pokoření hranice 45 minut na 10 km s případným dalším stanovením následných cílů podle pocitu a úspěšnosti.

Na začátek jsem si 8. června dal svoji první desítku (a běh obecně) na atletickém ovále, na Pražačce, což byla slušná studená sprcha, jelikož i přes velmi teplé podvečerní počasí jsem ani po roce téměř žádného běhání nečekal propad na čas přes 54 minut. Čas, který jsem běhal před 4 lety při svých úplných běžeckých začátcích. Přitom loni na jaře jsem po pár týdnech běhání zaběhl dvakrát osobák 45,5 minuty. I díky tomuto prozření jsem tedy po třech týdnech běhání na desítku VL šel střízlivě s hlavním cílem zaběhnout pod 50 minut a vedlejšími cíli 48 a 46 podle případné formy, nicméně to vše za rozumné tepové frekvence. Chtěl jsem se především naučit neběhat na dřeň, ale zároveň se přehnaně nešetřit. Poslední dva týdny jsem běhal zhruba 6 běhů týdně a dělal jsem zároveň pokusy s vyšší kadencí kroku. Ke 180 krokům za minutu mám ještě daleko, ale snažil jsem se soustředit alespoň na 160. Poslední neděli před závodem jsem zaběhl důležitý druhý běh dne, kde jsem po počátečních dvou kilometrech s naprosto otřesnou tepovkou několikrát i kvůli koordinaci psa zastavil, znovu se rozběhl, stabilizoval tepy na cca 165-170 tepech při tempu 4:30-4:40, o kterém jsem měl najednou pocit, že bych ho udržel věčnost. Cítil jsem obrovskou rezervu. Taky jsem se dočetl na fóru, že ty vysoké tepy na začátku může způsobit málo utažený hrudní pás, který pak poskakuje, než se potem přilepí k tělu.

Před startem jsem se tedy výrazně posílen různými placebo efekty v podobě energetického gelu, BCAA či kompresních návleků na lýtka rozhodl na pár desítek sekund rozeběhnout závodním tempem, abych stabilizoval tepy, nicméně byly nízko, vypadalo to dobře. Těsně před startem jsem přešel do chůze a protahování a s výstřelem vyrazil. Hned po startu mě překvapilo tempo, po pár stech metrech jsem běžel 4:25km při tepech lehce přes 150, což vypadalo dobře, ale raději jsem stabilizoval tempo na cca 4:40, primárně jsem chtěl zjistit, za kolik poběžím při rovnoměrném tempu, aniž bych se blížil maximálce. Tu jsem mimochodem podle dosavádních zkušeností odhadoval na cca 200 t/m. Moje strategie tedy byla běžet první půlku na 160-170 tepů, tedy svých cca 80-85%, a druhou půlku, pokud to půjde, přiměřeně přidat. Celou první polovinu se mi dařilo běžet v průměru na nějakých 165 tepech při tempu 4:43 na km, což zapříčinilo, že jsem vyřadil cíl 50 minut a soustředil se na 48, respektive, pokud by to tak dobře šlo i dál, eventualně i čas pod 46 minut. Na otočku na 5.km jsem doběhl v čase 23:37 a s velmi dobrým pocitem, že mám pořád velkou rezervu a tempo je rozvržené dobře. Celou dobu jsem dýchal pouze nosem bez jakékoliv námahy. Po vyběhnutí krátkého kopečku u Komořanského nádraží jsem mírně přidal a na 6. kilometr dorazil v tempu cca 4:30. Pořád jsem cítil rezervu, ale byl jsem rozhodnutý jí nechat být dokud nebudu někde mezi 8.-9. kilometrem. Postupem času mi ale začínalo být jasné, že jsem to rozběhl velmi dobře a že aktuálně můžu s přehledem mířit pod 46 minut. Na 8. km jsem doběhl v čase 36:30, tedy poslední dva kilometry dělaly v průměru tempo 4:15. Znamenalo to, že pokud bych zbylé dva kiláky aktuální tempo udržel a zvládl je dohromady pod 8:30, mohl bych hned ve svém prvním letošním seriozním tempovém běhu atakovat nejen osobák, ale dokonce i bájnou hranici 45 minut! Hodinky jsem přepnul ze zobrazení tepovky na tempo. Ještě chvíli jsem běžel cca 4:15 na kilometr a zhruba v místech, kde jsem odhadoval hranici 8,5km, jsem se rozeběhl naplno. Tempo šlo okamžitě na hranici 4 minut na kilometr a víceméně až do cíle už jsem nešel nad 4:05. V těchto místech už dýchání nosem nestačilo a postupně jsem přešel k dýchání pusou. Na 9. kilometr jsem doběhl v čase cca 40:35, což znamenalo, že pokud náhle nezpomalím nad 4:20, měl bych zaběhnout poprvé v životě deset kilometrů do tři čtvrtě hodiny. Z dýchání pusou se stalo funění, nicméně stále jsem se cítil překvapivě silně, i když nohy už zvýšené tempo začínaly dost cítit. Cílová rovinka je na bězích VL obvzlášť vypečená, člověk vidí cíl zhruba už na 700m a každých 100m je vyznačených na asfaltu barvou. To mi pomohlo, po každé stovce jsem si v hlavě přepočítával tempo a 200m před cílem už věděl, že mám vyhráno. Cíl jsem proběhl v čase 44:43 dle hodinek, 44:51 oficiálně, do čehož je započítaných i 8 vteřin postávání v balíku na startu, než se pole po výstřelu pomalu rozeběhlo a já protnul startovní čáru.

Z výsledného času jsem nadšený, ještě víc snad ale ze způsobu, jakým jsem ho dosáhl. Celých 10 kilometrů jsem měl tempo i tepy pevně pod kontrolou a cítil jsem se skvěle. Ten pocit, kdy jsem na posledních třech kilometrech předbíhal běžce a běžkyně, které jsem někde kilometr před obrátkou na půlce potkával už v protisměru, tzn. tou dobou třeba 5 minut přede mnou, byl k nezaplacení. Vypadá to, že jsem snad konečně našel svojí tepovku, což by byl obrovský vklad do tréninkového i závodního běhání, protože bych konečně mohl plánovat tempo i podle objektivních čísel a ne jen pocitu. Celý úspěch jsem následně zapil dvěma točenými Birelly s Vikou a Martinem na Jezerce.

Uvidíme během následujících týdnů. Předběžně bych pro červencový běh konající se za 5 týdnů rád snížil tempo pro prvních pět kilometrů na 4:35, tedy zhruba o 8 vteřin na kilometr, i bez následujícího tréninku mám pocit, že tam jsem si v rámci nejistoty ze své formy držel největší rezervu. Při udržení stejné rychlosti na druhých pěti kilometrech, tzn. do 4:15, protože druhou půlku jsem odběhl hodně svižně, by to dělalo cílový čas kolem 44:10. Uvidíme, jak se mi bude v červenci běhat a zda budu cítit potřebu cílový čas měnit.